29. DUBNA

"Jedno dobro, které je jisté a trvalé, je lepší než mnoho dober, která nejsou jistá a zabezpečená."

Těžko lze nazvat dobrem to, co se může ztratit. Máme-li taková dobra, máme s nimi jen potíže a starosti: s jednou růží vyroste na nich tisíc trnů. Kdyby nebylo nebe věčné, také by nás neuspokojilo.

Jak marná je lidská naděje a jak pomíjející je majetek! Ti, kteří si slibovali trvalé štěstí na diamantovém řetězu, velmi brzy zakusí, že je jim nevěrné a nepřátelské. Ubohé štěstí, které strachem z budoucnosti ztrpčuje každou radost.

Jedině věčnost je bez konce a její radosti nám nikdo nevezme. To, co je hodné naši lásky, musí být věčné. Všechno ostatní nestojí za námahu.

Jen malá část radostí, které svět nabízí, nás může skutečně potěšit: přítomné jsou krátkého trvání, budoucí jsou nejisté. A tak každá radost a zábava přináší s sebou více mrzutosti a smutku než potěšení.