25. ÚNORA

"Zapírat vlastni vůli má větší cenu než křísit mrtvé."

Vzkřísí-li někdo mrtvého, nelze z toho usuzovat ani na jeho zvláštní výsadu, získanou zásluhami, ani na jakost jeho ctností. Je to prostě milost, kterou může Bůh někdy ustědřit nezaslouženě nejen dobrým, ale i zlým.

Co však prospěje někomu, že křísí mrtvé, žijí-li v jeho duši nezřízené žádosti a zlé vášně? Jim odumírat, to je životní úkol člověka opravdu poslušného, to je známkou jeho pravé ctnosti.

Nejlepším prostředkem k vykořenění neřestí je pravá poslušnost, tj. podrobovat se Bohu v osobě představeného. Posloucháš-li Boha, bude tě poslouchat tvé tělo. Jsi-li ty poddajný vyššímu, podrobí se tobě to, co je nižší. Odmítneš-li poslouchat Boha. nikdy nedokážeš, aby tvá vášeň poslouchala tvůj rozum.

A tak je pro tebe lepší, aby ses sám stal umrtveným, nez abys mrtvým vracel život. Umrtvenému jako mrtvému je už všechno lhostejné: nic si nepřeje, ničím nepohrdá, je skvělým příkladem poslušnosti.