29. LEDNA

"Nespoléhejme se na to, že naše štěstí potrvá. Právě tehdy, když se nám daří tak, jak si přejeme, měli bychom se vlastně nejvíce obávat."

Moře, když je nejklidnější, připravuje se k bouři. Nepřítel, který se chystá zaútočit, připravuje se za všeobecného klidu, nepozorovaně ve skrytu. Jak je nebezpečné nebát se, když se nám daří dobře, o svou duši!

Moc štěstí není nikterak silná: nespojuje v sobě pokoj s dlouhým trváním. Čím je větší, tím bývá kratší. A pokud i pokoj trvá, neznamená to, že by nám štěstí zustalo věrné: najednou uprchne a zmizí. Takové je spolehnutí na štěstí!

Co lze ztratit, nezasluhuje, abychom to počítali mezi dobra. Naděje, které někdo buduje na vratkém základě, nebudou mít dlouhého trvání. Člověk, který pohrdá vnějším štěstím a hledá štěstí sám v sobě, přibližuje se vlastně nejvice k štěstí samého Boha: oba si postačují, oba jsou šťastni bez cizí pomoci.

Všechno štěstí, kolik ho máš, je v tobě samém, ba ty jsi sám tím štěstím. I kdybys snad vlastnil velké množství zlata, nic bys neměl: všechno bohatství nosíš sám v sobě. Natolik jsi bohatý a natolik jsi šťastný, nakolik jsi ctnostný!